Vaření českého piva

 

Pivo a Čechy jsou spolu svázány již několik staletí.

 

Prvním písemným dokladem, ve kterém je přímo zmíněno pivovarství na území Čech je nadační listina prvního českého krále Vratislava II., vydaná v roce 1088. Byla to nadační listina, ve které panovník udělí Vyšehradské kapitule právo vybírat desátek z pěstovaného chmele pro vaření piva.

 

Pivo vařené v Čechách bylo vždy originální a jeho obliba se rozšířila do celého světa. Prakticky v každé zemi, kde se vyrábí pivo je alespoň jedno druhu “PILS”. To znamená, že je odvozeno od plzeňského piva.

 

Od roku 2008 má české pivo ochranu evropského zeměpisného označení. Cílem této ochrany je zabránit plagiátorství tradičního českého piva. Výzkumy dokázaly, že české pivo se liší od všech zahraničních piv. Vycházelo se i z ojedinělého faktu, že české pivo se stále vyrábí převážně tradičními technologiemi.

 

Evropské zeměpisné označení České pivo mimo jiné charakterizuje vůni piva, jeho chuť, intenzitu hořkosti a barvu, která musí být zlatožlutá. Pivo je jiskrné, s kompaktní bílou pěnou. Dále specifikuje suroviny, které musí být k výrobě piva použity, jako je ječný slad, chmel, voda odpovídající kvality a druh používaných kvasinek, které zaručují technologii tzv. spodního kvašení.

 

České pivo se vyznačuje větším podílem zbytkového (neprokvašeného) extraktu, sytější barvou, vyšším pH a vyšším obsahem polyfenolových látek. Nižší prokvašení piva znamená i nižší obsah alkoholu v něm. Senzoricky se české pivo vyznačuje zejména vyšší plností chuti, hořkostí, delším dozníváním hořkosti a nižším výskytem cizích vůní a chutí. Silnější intenzita hořkosti podporuje proces trávení a je zdrojem podnětů k dalšímu napití. České pivo je podle odborníků jedinečné díky používání vysoce kvalitních surovin pocházejících z přesně vymezených oblastí, klasické technologii a postupu výroby, umu českých sládků získanému studiem na českých pivovarských školách a pivovarské tradici v Českých zemích. Technologie výroby piva výslovně specifikuje originální, nezaměnitelný postup výroby českého piva a také způsob kontroly toho, jak jsou technologické postupy dodržovány.

 

Charakter českého piva, jak jej známe dnes, se začal formovat v polovině 19. století. Do té doby se v Českých zemích vařila téměř výhradně svrchně kvašená piva z pšeničných sladů. Změnu přineslo až založení plzeňského Měšťanského pivovaru v roce 1842. Jeho spodně kvašený ležák si během několika let získal takovou popularitu, že pšeničná, svrchně kvašená piva z českého trhu prakticky zmizela a pivo plzeňského typu se začalo šířit. Dnes tvoří piva plzeňského typu dvě třetiny všech piv vypitých na celém světě.

 

V posledních letech se objevuje trend prosazovat zdravý způsob života. Pivo je v rozumné míře dokonce zdravější než voda. Při konzumaci rozumného množství piva, může pivo přinášet blahodárné účinky. Obsahuje totiž mnoho vitaminů (B1, B2, B3, B6, kyselina listová), stopových látek a minerálů (hořčík, draslík, fosfor, chlorid, křemík, zinek). Dokonce i lékaři doporučují pít pivo na žaludeční, srdeční a cévní onemocnění. Uznejte sami, kdo si odepře třetinku piva po vepřovém, knedlíku a zelí? Mužům se doporučuje vypít maximálně jeden až dva půllitry denně, ženám dvě třetinky denně. Pivo však kromě látek pro tělo přínosných obsahuje i látky, kterým by se mělo tělo vyhýbat. Nejškodlivější látkou je alkohol (0,5-5,1%), při jehož nadměrném pití může dojít k poškození jater, ledvin a může způsobit odumírání mozkových buněk.